Nabývání nemovitostí v ČR cizinci

Dnem 1.5.2009 bylo nabývání nemovitostí cizinci (míní se tak fyzická osoba s trvalým pobytem mimo ČR, která není českým státním občanem nebo právnická osoba se sídlem mimo ČR), a to i příslušníky tzv. třetích zemí, tj. států mimo Evropskou unii, umožněno v podstatně větší míře než dříve.

V současnosti mohou VŠICHNI cizinci nabývat na území ČR tzv. objekty vedlejšího bydlení, tj. byty, rodinné domy a rekreační objekty a všechny ostatní nemovitostí s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Ustanovení § 17 odst. 2 devizového zákona, který danou problematiku upravuje, sice stále obsahuje omezení v nabývání těchto nemovitostí, avšak je tomu tak z toho důvodu, že Parlament ČR dosud nepřijal novelu, která by toto ustanovení zrušila. Devizový zákon je v této pasáži v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které mají přednost před zákonem.

Co se týče pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemků určených k plnění funkcí lesa, pak do 30.4.2011 platí, že mohou být nabývány pouze cizozemci s českým státním občanstvím (tj. českými občany s trvalým pobytem mimo ČR) a ostatními cizozemci (občany jiného státu s trvalým pobytem mimo ČR) pouze za podmínek taxativně vymezených devizovým zákonem jako jsou např. dědění, nabytí do společného jmění manželů, kdy jeden z manželů je českým státním občanem nebo má v ČR trvalý pobyt.

K úplnému uvolnění nabývání VŠECH typů nemovitostí v ČR VŠEMI cizinci, dojde od 1.5.2011.

Co se týče nabývání členských práv a povinností v družstvu, pak, nestanoví-li stanovy družstva jinak, mohou členství v družstvu nabývat fyzické i právnické osoby bez ohledu na státní příslušnost či adresu trvalého pobytu či sídla.